Iva Dundová je bezesporu jedním z nejúspěšnějších závodníků krátkých dějin českého paddleboardingu. A my jsme moc rádi, že s námi udělala rozhovor.

Začnu zhurta: Může se Češka paddleboarděním i uživit?

Zatím nikoho takového neznám :-). Paddleboarding, jakožto stále celkem nová sportovní, neolympijská disciplína v posledních letech opravdu velmi vzrůstá, ale uživit se jenom ježděním není žádný med ani v zahraniční. Náklady spojené s cestováním na světové závody jsou velmi vysoké a je jen několik TOP světových jezdců, kteří se se svými sponzory momentálně uživí. Většina z nich si však také něčím přivydělává.

 

Dopádlovala sis pro mnoho úspěchů. Který je pro tebe úplně nejcennější a stavíš jej v dosavadní kariéře nejvýše?

Největším úspěchem je pro mě určitě účast na dvou mistrovstvích světa, v Dánsku a Číně, i když jsem nedosáhla na medailové pozice, jako při jiných závodech v Česku či Evropě. Je pro mě velmi důležité měřit se na mezinárodní úrovni a vědět, jaký náskok má světová špička.

 

Na závodech jsi vystřídala prakticky všechny kategorie, od long distance, přes technical race, sprinty, po SUP-surf. Která z nich je ti nejbližší? Je to ta, ve které se cítíš nejpevněji v kramflecích? A která je ti naopak nejméně sympatická?

Jde to vše ruku v ruce, když se cítím v nějaké disciplíně sebejistě, baví mě víc a dokáži podávat i větší výkony. Nejblíže je mi kategorie long distance a poté sprint. Já vím, je to trochu paradoxní, ale představ si, že takový long distance většinou začíná 200 m sprintem, aby si závodník ujistil svou pozici v závodu, pak je třeba se dostat do tempa a podle potřeby a taktiky opět v závodě zrychlovat či zpomalovat.  To mě na long distance strašně baví, reagovat na změny a zvládnout se přizpůsobit podle situace. Ne každý závodník to dokáže, když ho někdo rozhodí z jeho rytmu. Žádná disciplína mi není nesympatická, technical race je více výbušný, také mě baví a SUP Surf, to není trénování, to je pro mě zábava a hraní si s vlnami.

Sup-surfing v Čechách není úplně obvyklá disciplína. Kde a jak ses ho učila?

Když jsem začala více cestovat na závody k moři, rychle jsem zjistila, že pro technical race je velmi důležité umět číst vlny, a to se bez surfových zkušeností naučíte velmi pomalu, možná i nikdy. Poprvé jsem stála na SUP Surfu v roce 2017 a od té doby kdykoliv jsem u moře, snažím se jezdit co nejvíc. Mám to štěstí, že mě couchuje můj přítel, který je momentálně mezi třemi nejlepšími SUP Surfovými jezdci v Německu.

 

Kam ráda jezdíš sup-surfovat?

Ráda jezdím například na Fuerteventuru, Gran Canaria či do Portugalska.

 

Jakých met, cílů a výzev bys chtěla dosáhnout?

Většinou si dávám menší cíle a ty se snažím navyšovat. Letos pro mne bude velkou výzvou poprvé absolvovat Evropskou tour. Jedná se o 13 velkých závodů po celé Evropě, které běží od konce dubna nepřetržitě každý víkend zhruba do půlky července. Těch bych se chtěla zhostit co nejlépe a umístit se mezi TOP 10. Taky bych chtěla sjet se SUP Surfem pár pěkných vln, aby mi šel mráz po zádech. 🙂

 

Jakých závodů se chceš zúčastnit v roce 2019? Budou nějaké i v Čechách, nebo se teď víc zaměřuješ na mezinárodní poměřování sil?

Hlavní fokus jsou závody EUROTOUR. Jedna ze zastávek zamíří letos mimo jiné dokonce do Prahy, na to se moc těším.  Z českých závodů se rozhodně vydám na Mistrovství české republiky (17.-18. srpna) na Vranovskou přehradu a potkat mě můžete také na nějakém závodu Českého poháru.

Jaký je podle tebe hlavní rozdíl mezi tuzemskými akcemi a těmi zahraničními? Je v zahraničí paddleboarding brán více vážně?

Velmi záleží na organizátorovi a velikosti závodu a poté je jedno, zda se jede u nás či v zahraničí. Velké a prestižní závody jsou možná brány více vážně, ale pokud dokážeme uspořádat takový závod i v Česku, nevidím v tom rozdíl.

 

Ještě zpět k závodění. Jak se na závody připravuješ, mimo samotného tréninku na vodě? Cvičíš, upravuješ jídelníček?

Ano, jenom pádlovat nestačí. Trénink na vodě doplňuji i o jiné sportovní aktivity jako crossfit, běh, plavání, jóga apod. Zásadní změny v jídelníčku nedělám, vždy jsem jedla zdravě. Při velkém sportovním vytížení je třeba někdy navýšit příjem a mám vyzkoušené různé potraviny, které jím např. před závodem, aby mi vydržela energie až dokonce závodu.

 

Kdy a jak ses k paddleboardingu dostala? Vzpomeneš si na svůj první paddleboard?

Svůj první paddleboard jsem si koupila v roce 2016, není to tak dávno. Byl to nafukovací Allround paddleboard. Takový, který si většinou jako začátečník můžete zapůjčit v každé půjčovně. Já jsem s ním nezačala jezdit na rybníku, ale rovnou jsem ho vytáhla na divokou vodu, jako jsem to viděla u svých kamarádů, kteří s nimi sjížděli slalomový kanál v Českých Budějovicích.

 

Jaké lokality si projíždíš nejraději? Je nějaká, která ti vyloženě „vzala dech“?

Ráda poznávám nová místa a na to, které mi „vezme dech“, ještě čekám.

 

Myslíš, že by měl být paddleboarding i jednou z olympijských disciplín?

Já si myslím, že dokonce i brzy bude. Třeba takový technical race na pláži dokáže být pěkně napínavý a atraktivní.

 

Moc díky za rozhovor.

(Josef, foto: Iva Dundová)